Vážení čtenáři,
celé jaro a léto se neslo ve znamení magické zkratky „AI“, tedy umělé inteligence. Microsoft, respektive platforma Open AI, zpřístupnila svoji umělou inteligenci ChatGPT širokým masám a experti se začali předhánět v tom, kdo přijde s výbušnější a bláznivější předpovědí toho, co AI způsobí na trhu práce, v jednotlivých odvětvích, médiích nebo politice.
Každý si mohl vyzkoušet, že umělá inteligence umí odpovídat i na složité dotazy, napsat seminární práci, napsat článek, vyřešit matematickou úlohu nebo vyplnit kus prezentace relativně smysluplným textem, pokud dostane adekvátní zadání. Nadšení propuklo a snad každý ve světě businessu začal přemýšlet, co se to událo, a vznikla obava z „průmyslové“ revoluce.
Člověk alespoň trochu znalý oboru však ví, že umělá inteligence je tu s námi již mnoho let. Pamatujete, jak šachový počítač Deep Blue od IBM v roce 1996 porazil ruského velmistra? Nebo na AI řešení Watson od téže firmy, které se úspěšně prosadilo v medicíně při diagnostice nebo vyhodnocování snímků? Co třeba chatboti u bank, pojišťoven nebo telekomunikačních firem? Jak asi sociální sítě tak přesně vědí, co bychom rádi viděli, slyšeli nebo četli? Co semi-autonomní řízení v našich vozech? Nebo nástroje na vytěžování faktur a business intelligence nástroje s pokročilými funkcemi predikcí a plánování? Ano, tam všude, a v mnoha dalších oblastech, je již AI delší dobu využívána, aniž si to často uvědomujeme.
Prožil jsem euforii trhu, když nastupoval e-business na přelomu tisíciletí, a jeho následných propad. Stále (skoro 10 let) hledáme smysluplné využití technologie block-chain mimo kryptosvět. A stejné to bude i s AI. Nadšení a nekritický obdiv k technologii musí vystřídat pragmatický přístup a hledání, kde tato technologie reálně uspoří, zrychlí proces, sníží chybovost. Je třeba si uvědomit fakt, že neexistuje a pravděpodobně nikdy nebude existovat univerzální umělá inteligence. Za každou inteligencí je potřeba vidět terabajty trénovacích dat a tisíce hodin lidí „učitelů“ pro každý typový „use-case“. To ovšem není levné.
Jsem toho názoru, že revoluce nepřijde za rok či dva, ale spíše budeme svědky evolučních, byť rychle navazujících, skoků kupředu. Trh práce se změní společně s některými obory nebo činnostmi s nižší přidanou hodnotou. Reagovat bude muset také firemní vzdělávání, školský systém, právní prostředí, daňový systém atd. Zcela jistě časem některé profese skoro vymizí a nahradí je stroje s AI. Předpovědi Světového Ekonomického Fóra uvádějí, že dnes vychováváme děti pro role (profese), kde u více než 60 % těchto rolí ještě nevíme, jaké to budou (co vůbec bude trh práce za 15 let poptávat).
A právě proto je potřeba být u toho, tedy sledovat dění na trhu, přemýšlet, co současná verze technologie AI (a nejen AI ale obecně technologie) umí, jestli již má v mé firmě, procesu, oddělení reálné a ekonomické využití, zkoušet je (třeba na malých procesech) a také se nebát případného neúspěchu, protože i ten přináší poznání.
Vezměme např. banky, z těch se za posledních 10 let staly ohromné IT firmy. Řada oborů se rovněž bude z tradiční formy fyzického světa při šíření AI překlápět do světa IT. Na vlastním příkladu BDO, i služeb jako je poskytování auditu, účetnictví, daní apod. budou dříve či později (ale spíše dříve) technologicky orientované služby. Disrupce, tedy změna pravidel hry daného oboru, může přijít jak od současných hráčů, tak od dravých IT firem, které přepíšou mapu daného oboru.
Závěrem bych chtěl odlehčenou formou citovat klasika: „Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co se s tím dá dělat“. AI je tu, je a bude na vzestupné vlně a proto je prozíravé sledovat, zkoušet a hledat, jak toho využít, než se nechat zaskočit. Pevně však věřím, že lidský úsudek, invence, zkušenost a vysoká odbornost je něco, co ještě dlouho zůstane doménou nás - lidí.
Tomáš Kubíček
Partner