Tyto webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto stránek s tím souhlasíte. Více informací o souborech cookie a jak je odstranit naleznete v PROHLÁŠENÍ O OCHRANĚ ÚDAJŮ.
Článek:

Rozšíření výjimky z účasti na pojistném sociálního zabezpečení ve státě bydliště

16.09.2023

Monika Lodrová, Senior Manager, Head of Personal Income Tax |

V dubnovém článku (zde) jsme vás informovali, že Česká republika uzavřela s účinností od 1. 3. 2023 Rámcové dohody s Německem a Rakouskem v oblasti rozšíření výjimky pro účely určení příslušnosti osob k sociálnímu zabezpečení. Dohody se týkaly osob, které obvykle vykonávají přeshraniční práci na dálku (tzv. telework či home office) a chtějí být pojištěny ve státě sídla zaměstnavatele. S účinností od 1. 7. 2023 došlo v rámci EU k rozšíření těchto nových pravidel také na další státy nahrazením původních dohod novou vícestrannou Rámcovou dohodou.

V situaci přeshraničního výkonu zaměstnání má zaměstnavatel celou řadu povinností (shrnutí zde). Jednou z nich je také řádný odvod pojistného na sociální zabezpečení za své pracovníky. Dle evropských koordinačních nařízení v oblasti sociálního zabezpečení platí pravidlo, že osoba je pojištěna v jednom členském státě. Pro účely určení tohoto jediného státu pojištění poskytuje evropské koordinační nařízení sadu pravidel. Zaměstnavatel pak má povinnost hradit za svého pracovníka pojistné právě ve státě, k jehož pojistnému systému je pracovník příslušný.

Jedním z hojně využívaných pravidel pro určení státu příslušnosti je pravidlo tzv. souběžného výkonu činnosti ve více členských státech (např. stát bydliště pracovníka a stát sídla zaměstnavatele). V tomto případě je zaměstnanec pojištěn ve státě svého bydliště, pokud zde vykonává alespoň 25 % své činnosti (tj. v průměru přibližně 1,25 dne týdně). V opačném případě je daný pracovník příslušný pojistnému ve státě sídla svého zaměstnavatele.

Vzhledem k tomu, jak častá je v posledních letech v praxi situace, kdy zaměstnavatel umožňuje svým zaměstnancům vykonávat pracovní činnost na dálku, a to právě i z jiného státu a více než jeden den v týdnu, rozhodly se některé evropské státy zjednodušit postup, při kterém lze umožnit, aby pracovník byl pojištěn ve státě svého zaměstnavatele i při překročení hranice 25 % pracovní doby.


Do okamžiku existence dohod bylo toto možné pouze v situaci využití tzv. obecné výjimky dle evropských koordinačních nařízení. Pokud to bylo v prospěchu zaměstnance, umožňovala tato výjimka příslušnost pracovníka k pojištění ve státě sídla zaměstnavatele. Tento proces byl však poměrně náročný a zdlouhavý z důvodu, že ho musely výslovně odsouhlasit oba členské státy - výjimka byla tedy nenároková.


Jak jsme vás již informovali, dne  1. 3. 2023 došlo k uzavření rámcových dohod mezi ČR a Německem, a také ČR a Rakouskem, které proces aplikace výjimky ve vztahu k těmto státům zjednodušovala. Od 1. 7. 2023 došlo k uzavření nové Rámcové dohody, která předchozí dohody nahrazuje, a rozšiřuje aplikaci výjimky i na další země Evropy, které k ní přistoupily (seznam zemí zde).

Účelem nové Rámcové dohody je tedy umožnit za určitých okolností zaměstnancům při přeshraniční práci na dálku, aby mohli být pojištěni ve státě sídla svého zaměstnavatele. A to přesto, že by standardně spadali pod systém svého státu bydliště. Za splnění specifických podmínek je aplikace výjimky nároková.

Podmínky aplikace výjimky dle Rámcové dohody jsou zejména následující:

  • Zaměstnanec obvykle vykonává pro svého zahraničního zaměstnavatele práci na dálku ze země svého bydliště v rozsahu 25 % až 50 % své pracovní doby.
  • Situace se týká zemí, které k Rámcové dohodě přistoupily.
  • Zaměstnanec pomocí informačních technologií zůstává ve spojení s pracovním prostředím zaměstnavatele nebo podniku.
  • Zaměstnanec a zaměstnavatel požádají o výjimku dle Rámcové dohody v zemi sídla zaměstnavatele, a to nejdříve na období od 1. 7. 2023 až na 3 roky.
  • Zaměstnancova situace se omezuje pouze na dané dva státy (např. zaměstnanec pracuje ještě pro dalšího českého zaměstnavatele či zaměstnavatele z jiné země než kde sídlí první zaměstnavatel).
  • Zaměstnanec není OSVČ.

Pokud jste v situaci, kdy zaměstnáváte osobu vykonávající pro vás práci v jiném státě Evropy a tato osoba i vy máte zájem na tom, aby byla pojištěna v ČR, doporučujeme zvážit aplikaci výjimky z Rámcové dohody. Rádi vám pomůžeme s posouzením situace i zajištění přípravy žádosti o formulář A1 (potvrzení o příslušnosti k předpisům sociálního zabezpečení).