Aktuální legislativní úprava, která v průběhu let prošla několika různými variantami, stanovuje, že v zásadě veškeré kurzové rozdíly, realizované i nerealizované (pokud není vedena složitá zajišťovací dokumentace), vstupují do základu daně poplatníka. Ty nerealizované vznikají z důvodu povinnosti účetní jednotky provést přecenění nesplacených závazků/pohledávek a dalších cizoměnových položek k termínu sestavení účetní závěrky na českou měnu. V případě, kdy je k okamžiku tohoto přecenění kurs odlišný od kursu platného k předchozímu okamžiku ocenění, vzniká nerealizovaný kurzový zisk, či ztráta, o které účetní jednotka účtuje. Jedná se o vyjádření aktuální hodnoty cizoměnových položek pro účely zajištění věrného a poctivého zobrazení v účetnictví, ale z hlediska skutečného pohybu peněz žádný dopad není. Současné legislativní znění může být pro daňového poplatníka nevýhodné z důvodu zdanění pouze fiktivního zisku, nebo naopak vzniku daňové ztráty, která může propadnout. Specifickou možností řešení tohoto možného negativního dopadu je využití zajišťovacího účetnictví. V tomto případě dochází pouze k rozvahovému účtování těchto položek, kdy k jejich výsledkovému zohlednění dochází až při účtování související zajištěné položky. Zajišťovací účetnictví je vhodné pouze v některých případech a záleží na účetní jednotce, zda se pro jeho vedení rozhodne.
Návrh novely Zákona o daních z příjmů v rámci konsolidačního balíčku 2024, který byl schválen Senátem, přináší pro poplatníky možnost vyloučení výše uvedených nerealizovaných kurzových rozdílů ze základu daně ve zdaňovacím období jejich vzniku. Naopak by došlo k jejich zohlednění v základu daně až v okamžiku jejich skutečné realizace, tzn. v případě pohledávek či dluhů v okamžiku jejich splacení nebo odpisu.
Výše uvedenou možnost může účetní jednotka vedoucí podvojné účetnictví využít, pokud se ve stanoveném termínu přihlásí do speciálního režimu vylučování kursových rozdílů. Nesmí se však jednat o dlužníka v insolvenčním řízení či v likvidaci. Termín pro oznámení o vstupu do tohoto režimu je stanoven na 3 měsíce od prvního dne zdaňovacího období.
V případě vstupu do režimu vylučování nerealizovaných kurzových rozdílů bude nutné uplatňovat tento systém na veškeré nerealizované kurzové rozdíly – nebude možné selektivně vybrat jen některé druhy nerealizovaných kurzových rozdílů.
Konec využívání tohoto režimu je možný jak na základě rozhodnutí účetní jednotky, tak z legislativních důvodů. Legislativním důvodem může být například:
- vstup do likvidace,
- účinnost rozhodnutí o úpadku poplatníka,
- zánik poplatníka bez likvidace – např. na základě fúze/rozdělení,
- situace, kdy je podáváno přiznání k dani z příjmů dle § 38ma odst. 1 písm. a), b) a d) až f) zákona o daních z příjmů.
V případě, že dojde k vystoupení z režimu, je nutné ke konci příslušného zdaňovacího období upravit základ daně o nerealizované kurzové rozdíly, které byly vyloučeny v předchozích obdobích a doposud nebyly zpětně zohledněny, bez ohledu na skutečnost, zda již došlo k jejich realizaci či nikoliv.
Pokud se jedná o dobrovolné ukončení režimu, poplatník musí podat opět žádost o vystoupení z režimu a přestane uplatňovat související postupy uplynutím druhého zdaňovacího období následujícího po zdaňovacím období, ve kterém dojde k oznámení o vystoupení z režimu.
Skutečný přínos využití tohoto režimu je těžko odhadnutelný, protože nikdo není schopen predikovat vývoj směnných kurzů, který ovlivní reálný dopad. Dopad vyloučení nerealizovaných kurzových rozdílů tedy může v důsledku základ daně snížit i zvýšit. Daňoví poplatníci však od příštího roku budou moci hrát tuto daňovou ruletu.