Už 2 a půl roku se znalci řídí novým zákonem - Zákon č. 254/2019 Sb. o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech. Zákon má napomoci ke kvalitnějším znaleckým posudkům. Hlavním nástrojem je způsob zpracování posudku. Posudek má novou podrobnou strukturu, která ve své podstatě má být záznamem o postupu znalce.
Podrobná struktura je základním nástrojem pro přezkoumatelnost posudku. Cílem je přezkoumatelnost poučenými laiky, protože je důležitá faktická správnost (pravdivost) posudku. Pokud posudek není přezkoumatelný, nemůžeme vědět, zdali je pravdivý. Můžeme v to pouze věřit, což je na pravdivost posudku nedostačující. Proto je přezkoumatelnost společně s pravdivostí a úplností také jednou ze tří základních vlastností posudku. Zájemce o podrobnou strukturu posudku odkazuji na § 28, Zákona č. 254/2019 Sb. A na § 39 a následující Vyhlášky č. 502/2020 Sb.
Vyhláška č. 502/2020 Sb. v § 40 ukládá mimo jiné také povinnosti zadavatelům znaleckých posudků. Zadavatel musí položit otázku odbornou. Tedy nikoliv otázku triviální (jednoduchou otázku, na kterou může odpovědět kdokoliv) a nikoliv otázku právní. S právní otázkou, by se měl zadavatel obracet na advokátní kanceláře. Zadavatel musí znalci říct, pro jaký účel má být znalecký posudek použit. A konečně skutečnosti sdělené zadavatelem, které mohou mít dle jeho názoru vliv na přesnost závěru znaleckého posudku.
Pravdivost jako vlastnost posudku se předpokládá automaticky. Znalec má prostřednictvím své odbornosti a erudice odpovědět laikovi (soudce) na otázky, které soudci pomohou rozsoudit spor. Aby mohl být spor rozsouzen správně (spravedlivě), tak musí znalec pravdivě odpovědět na otázky soudu. Dále soud i na základě odpovědí rozhodne spravedlivě. Možná se čtenáři zdá uvedená konstrukce až naivní, ale takto by znalecká činnost měla fungovat.
Zvláštní kategorií je poslední ze tří vlastností a to je „úplnost“. Znalec by měl osvětlit problematiku úplně. To znamená, že jeho výklad by neměl být jednostranný.
Dalším problémem je přesnost závěrů. Technické vědy mohou být matematicky přesné, ekonomické ovšem ne. Znalec, jakožto oceňovatel, promítá do ocenění své názory a představy. Například prostřednictvím koeficientů v rámci porovnávací metody. Metodika posudků pamatuje i na tuto skutečnost. Znalec by měl říci, jaký je rozptyl jeho ocenění, nebo v jakém intervalu se ocenění nachází.
Čtenáři posudků by měli věnovat pozornost i přílohám posudku, protože přílohy napomáhají k přezkoumatelnosti. Díky těmto přílohám čtenář zjistí, zdali jsou data, ze kterých získává znalec své odpovědi, věrohodná.
Peníze jsou vždy až na prvním místě. Znalcům se nedávno významně zvýšila odměna, pokud jsou zadavatelem soudy či policie. Nyní platí hodinová sazba až 1 000 Kč. Což znamená, že při soudních sporech budou stát znalecké posudky podstatně více. Pokud se vyskytují v posudcích jakékoliv nesrovnalosti, znalci Vám vždy poskytnou vysvětlení.