Tyto webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto stránek s tím souhlasíte. Více informací o souborech cookie a jak je odstranit naleznete v PROHLÁŠENÍ O OCHRANĚ ÚDAJŮ.
Tax News:

Úloha členů statutárního orgánu v době poznamenané COVID-19

08.04.2020

Snad každý člen statutárního orgánu obchodní společnost si je vědom skutečnosti, že je povinen jednat s péčí řádného hospodáře. Tedy činit veškeré kroky dovnitř i vně společnosti pečlivě, s potřebnými znalostmi, loajálně vůči obchodní společnosti a v jejím obhajitelném zájmu.

Co to však konkrétně znamená pro osoby nacházející se ve vedení obchodních společností poznamenaných COVID-19 a zejména opatřeními reagujícími na nastalou situaci? Pojďme si pojmenovat několik zásadních úkolů, které by si měl každý člen statutárního orgánu splnit, aby si dostál svým povinnostem a naplnil požadavky na něj kladené oním pravidlem péče řádného hospodáře.

Stát, vědom si dopadů této krize na podnikatele, přichází s celou řadou opatření, jejichž účelem je zmírnit následky způsobené COVID-19 a přizpůsobit podnikatelské prostředí tak, aby ti nejohroženější byli schopni tuto krizi ustát a nastartovat své podnikání bezprostředně poté, co dopady této krize odezní. Do jaké míry je stát v této politice úspěšný je otázkou pro jinou diskusi. V tomto článku se zaměřujeme na aktuální témata, na něž by se měl každý člen statutárního orgánu v této době soustředit.

Nároky společnosti jakožto zaměstnavatele (program Antivirus): jako členové statutárního orgánu společnosti, která vystupuje jako zaměstnavatel, byste se měli zorientovat v programu Antivirus a ve smyslu zásady péče řádného hospodáře si požádat o příslušný příspěvek. Podrobnosti jsou uvedeny v článku naší spolupracující advokátní kanceláře Šmatlák Legal.

Daňové úlevy (Liberační balíčky): dále byste se měli zaměřit na možné daňové úlevy. O této problematice se zmiňuje Vít Křivánek ve svém článku Daňové úlevy v souvislosti s koronavirem.

Finanční podpora (např. Covid II, podpora pro větší společnosti prostřednictvím EGAP): rovněž byste se měli  zjistit dostupné varianty finanční podpory státu. Komplexní výčet jednotlivých možností sledují ve svém článku kolegové Vladimír Veleba a Stanislav Klika

Například Českomoravská záruční a rozvojová banka připravila program pro malé a střední podnikatele, který spočívá v poskytnutí záruky za jejich úvěry ve výši od 500 tisíc do 15 milionů korun. V současnosti došlo již ke dvěma vlnám těchto programů (nazvané jako COVID I a COVID II), přičemž v nejbližší době by se mělo přistoupit k otevření 2. kola programu COVID II.

Odklad nájemného (návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících podnikání): Poslanecká sněmovna schválila návrhy zákonů, kterými má dojít k „odkladu“ nájemného. Prakticky by to znamenalo, že pronajímatel nebude moci ukončit smlouvu jen z toho důvodu, že nájemce neplatí nájemné včas. Balíček zákonů by se měl vztahovat jak na prostory určené k podnikání, tak na byty.

Pokud bude návrh zákona odsouhlasen senátem v současné podobě, bude to znamenat, že nájemné sice bude možné zaplatit později, avšak bude u něj docházet ke vzniku úroku. Více informací můžete najít v našich článcích zde.

Odklad splátek úvěrů (návrh zákona o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19): v současné době bude senát projednávat návrh zákona, který by měl umožnit (nejen) obchodním společnostem požádat si o odklad splátek úvěru. Návrh počítá s pozastavením splácení hypoték, spotřebitelských úvěrů i úvěrů podnikatelů na 3 měsíce nebo 6 měsíců. Podnikatelům fyzickým osobám se odkládá splátka jak jistiny, tak úroku. Právnickým osobám se odkládá pouze splácení jistiny, úroky musí platit.

Test insolvence (novela insolvenčního zákona): poslanecká sněmovna zároveň schválila  návrh zákona, který by ulehčil podnikatelům v případě insolvence a poskytl jim čas na obnovení provozu. Pokud zákon bude schválen v předložené podobě, bude to pro člena statutárního orgánu znamenat, že nebude muset bezprostředně podat insolvenční návrh, pokud se společnost ocitla v úpadku. V podrobnostech jsme o tomto pojednali zde.

Náhrada škody: krizový zákon zakládá odpovědnost státu za škodu způsobenou v souvislosti s krizovými opatřeními. Ačkoliv v současnosti nelze předjímat, jak se stát k právnímu výkladu těchto zákonných ustanovení postaví, je více než vhodné dokumentovat vzniklé škody pro případ, že by je bylo možné v budoucnu uplatnit. V podrobnostech jsme o tomto psali zde.

Ačkoliv si uvědomujeme širokou škálu povinností a problémů, se kterou se musí obchodní společnosti v tomto mimořádném období potýkat, stále Vám doporučujeme sledovat aktuální vývoj situace. Mnohá opatření, včetně zmíněných návrhů zákonů, jsou projednávána ve zrychleném procesu, a tak mohou svým adresátům zakládat práva a povinnost již v následujících dnech.

lukas.regec@smatlak.cz