Přiznání k dani z příjmů z hlediska transakcí mezi spojenými podniky

Již šestým rokem uvádí společnosti v daňovém přiznání všechny transakce se spojenými osobami. Zákon o daních z příjmů dále požaduje, aby společnost zvýšila svůj daňový základ, pokud nemůže uspokojivě doložit rozdíl mezi sjednanou cenou takové transakce a cenou, která by byla za stejných nebo obdobných podmínek sjednána mezi nespojenými osobami.

Důkazní břemeno je v tomto případě na straně společnosti, která musí být schopna předložit argumenty, že se jedná za daných podmínek o obvyklou cenu. Proto není divu, že tyto transakce jsou stále předmětem kontrol, u nichž dochází k častým doměrkům daně. Díky nesprávně nastaveným cenám společnost navíc zkresluje i účetní informace ve zveřejňovaných závěrkách.

V květnu 2019 vydala finanční správa aktualizovaný Pokyn pro zdaňování transakcí mezi spojenými podniky. Cílem pokynu je vymezit principy stanovení převodních cen pro daňové účely. Pokyn doporučuje u každé transakce testovat ekonomickou podstatu, zda byla transakce uskutečněna, její přínos pro subjekt a výši sjednané ceny, např. na základě principu tržního odstupu.

Zpracováním srovnávací a benchmark analýzy získáte tržní cenové rozpětí, v jehož rámci se ceny za srovnatelné výrobky či služby obvykle pohybují. Jádrem analýzy je nalezení externích srovnatelných subjektů, včetně jejich ukazatelů ziskovosti. A právě výše zmíněný Pokyn doporučuje každoroční kontrolu, zda nedošlo k významným posunům v ziskovosti a minimálně jednou za 3 roky zpracování nové srovnávací analýzy.

Vzhledem k četnosti kontrol z finančních úřadů, které prověřují právě transakce mezi spojenými osobami, doporučujeme proto sjednávat se spojenými osobami ceny v úrovni běžných, resp. obvyklých cen a disponovat důkazními prostředky, např. provedenou srovnávací analýzou, zpracovanou dokumentací k převodním cenám, znaleckými posudky, tržními analýzami, konkurenčními nabídkami, že se o běžné, tzn. tržní ceny skutečně jedná.