Tyto webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním těchto stránek s tím souhlasíte. Více informací o souborech cookie a jak je odstranit naleznete v PROHLÁŠENÍ O OCHRANĚ ÚDAJŮ.
Tax News:

Měsíční aktuality v oblasti DPH a EET

14.09.2022

Letní aktuality v DPH

Přinášíme vám souhrn toho nejzajímavějšího, co se převážně v oblasti DPH událo v letních měsících.

Pro nepřímé daně neexistuje žádná okurková sezóna. Níže si můžete přečíst všechna témata nebo si vybrat pouze ta důležitá pro vás. Z tohoto důvodu si dovolujeme nestandardně zveřejnit obsah:

Legislativa

  1. Zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH z 1 mil. Kč na 2 mil. Kč
  2. Komise EU osvobozuje od cla a DPH dovoz život zachraňujícího zboží pro Ukrajince
  3. Rada EU prodloužila volitelné RPDP do konce roku 2026

Koordinační výbory

  1. 600/22.06.22 Posouzení služeb od plátců DPH z České republiky, jako je zpětný odběr, přeprava a zpracování odpadního elektrozařízení, nejen z pohledu aplikace sazby DPH
  2. 596/18.05.22 Uplatňování daně z přidané hodnoty u předčasného ukončení zpětného finančního leasingu
  3. 597/18.05.22 Uplatňování DPH u předčasného ukončení dodávek energie či nedodání smluveného množství

Zajímavosti

  1. Nález NKÚ k účtenkové loterii
  2. EU navrhuje rozšířit systém OSS tak, aby zahrnoval všechny zbylé B2C transakce a vybrané B2B transakce
  3. Loňské prominutí DPH z elektřiny a plynu bylo nezákonné

Vybraná judikatura

  1. NSS 9 Afs 147/2020 – 34: Povinnost Policie ČR poskytnout záznamy z kamerových systémů o pohybu vozidla daňového subjektu pro účely kontroly nadměrného odpočtu DPH z pořízeného automobilu
  2. NSS 1 Afs 80/2021 – 45: Úrok ze zadržovaného odpočtu DPH – další vývoj
  3. NSS 4 Afs 311/2021 – 33: Prominutí úroků z prodlení v případě aktivní nápravy chyby
  4. SDEU C-218/21 DSR: Údržbu výtahů nelze fakturovat se sníženou sazbou DPH ani v případě jeho umístění v bytovém domě

     

Legislativa

1. Zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH z 1 mil. Kč na 2 mil. Kč

Poslanecká sněmovna ve svém 1. čtením podpořila vládní návrh novely zákona o DPH, který v sobě obsahuje zvýšení limitu pro registraci k DPH na dva miliony Kč.

Vládní návrh: Limit pro registraci k DPH a využívání paušální daně vzroste na dva miliony | 2022 | Ministerstvo financí ČR (mfcr.cz)

Sněmovní tisk: Sněmovní tisk 254/0 (psp.cz)

2. Komise EU osvobozuje od cla a DPH dovoz život zachraňujícího zboží pro Ukrajince

Evropská komise přijala 1. 7. 2022 rozhodnutí, které umožňuje členským státům dočasně osvobodit od cla a DPH dovoz potravin, přikrývek, stanů, elektrických generátorů a dalšího záchranného vybavení určeného pro Ukrajince postižené válkou ve třetích zemích. Toto opatření, o které požádaly členské státy, se použije zpětně od 24. února 2022 a bude platit do 31. prosince 2022.

Osvobození od cla a DPH se vztahuje na zboží dovezené:

  • státní organizací (veřejné orgány a veřejnoprávní subjekty včetně nemocnic, vládních organizací, krajských samospráv, obcí/měst atd.) a
  • charitativní nebo filantropickou organizací schválenou příslušnými orgány členských států.

Více detailů: Ukraine: Commission waives customs duties and VAT (europa.eu)

3. Rada EU prodloužila volitelné RPDP do konce roku 2026

V praxi se jedná o prodloužení platností § 92f a § 92g zákona o DPH do konce roku 2026. Původní platnost měla skončit 30. června 2022. Jedná se o plnění uvedená v příloze č. 6 (např. emisní povolenky, mobilní telefony, mikroprocesory, plyn, elektřina, telekomunikační služby, herní konzole, tablety a laptopy, obiloviny, surové kovy), která jsou detailněji popsána v Nařízení vlády č. 361/2014 Sb.

V této souvislosti dochází také k technické změně Nařízení vlády č. 361/2014 Sb. za účelem potřeby zachovat po změně celního sazebníku stejný rozsah aplikace režimu přenesení daňové povinnosti ve smyslu § 92f zákona o dani z přidané hodnoty jako před touto změnou.

Směrnice Rady EU č. 2022/890: EUR-Lex - 32022L0890 - EN - EUR-Lex (europa.eu)

Novela Nařízení vlády č. 361/2014 Sb.: Materiál - Portál Aplikace ODok

 

Koordinační výbory

1. 600/22.06.22 Posouzení služeb od plátců DPH z České republiky, jako je zpětný odběr, přeprava a zpracování odpadního elektrozařízení, nejen z pohledu aplikace sazby DPH

22. 6. 2022 byl uzavřen příspěvek, kde se i dle názoru GFŘ ve věci sazby DPH u zpětného odběru, přepravy a zpracování odpadních elektrozařízení, tak jak je popsáno v příspěvku předkladateli, nic nezměnilo, a i nadále zde má být uplatňována základní sazba DPH ve výši 21 %.

Zápis z Koordinačního výboru ze dne 22. 6. 2022: Zápis z Koordinačního výboru ze dne 22.6.2022 - Komora daňových poradců ČR (kdpcr.cz)

2. 596/18.05.22 Uplatňování daně z přidané hodnoty u předčasného ukončení zpětného finančního leasingu

Cílem tohoto příspěvku bylo, v návaznosti na koordinační výbor 592/23.03.22, vyjasnit uplatňování daně z přidané hodnoty u předčasného ukončení zpětného finančního leasingu ve světle judikatury SDEU a existující praxe v podmínkách České republiky.

V situaci, kdy budoucí leasingový nájemce neplní řádně a včas své závazky (či v jiných smluvně vymezených případech), může dojít k předčasnému ukončení smlouvy. Další postup bude záviset na konkrétním smluvním ujednání. V typických případech má leasingová společnost právo uspokojit své pohledávky odebráním předmětu leasingu. Leasingová společnost nájemci odebírá předmět leasingu a zpravidla následuje jeho zpeněžení (či daný předmět vstoupí do jiné leasingové transakce). V takovém případě následně leasingová společnost svůj závazek z titulu převzatého předmětu leasingu započte se svou splatnou pohledávkou (tj. s dlužnou částkou z dané leasingové smlouvy). Případný kladný rozdíl mezi obdrženou cenou a nesplacenou výší pohledávky před zápočtem je vyplacen nájemci. V případě záporného rozdílu bude poté po nájemci požadována dodatečná úplata.

GFŘ dne 18. 5. 2022 odsouhlasilo závěr předkladatele, že v situaci, kdy mají nájemce a stejně tak leasingová společnost postavení plátce DPH, použije se režim přenesení daňové povinnosti dle § 92ea zákona o DPH (dodání zboží poskytovaného jako záruka při realizaci této záruky).

Nájemce vůči leasingové společnosti vystaví daňový doklad na částku, kde základ daně bude v obecné rovině stanoven v souladu s § 36 odst. 1 zákona o DPH. V praxi se bude zpravidla jednat o částku, za kterou byl předmět zajištění zpeněžen, případně vložen do jiné leasingové transakce.

Zápis z Koordinačního výboru ze dne 18. 5. 2022: Zápis z Koordinačního výboru ze dne 18.5.2022 - Komora daňových poradců ČR (kdpcr.cz)

3. 597/18.05.22 Uplatňování DPH u předčasného ukončení dodávek energie či nedodání smluveného množství

GFŘ dne 18. 5. 2022 uzavřelo, že se v uvedených případech jedná o zdanitelnou službu v běžném režimu.

Předčasné ukončení či nedodání Energie

Předmětem daně je dle § 2 ZDPH dodání zboží či poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková. Na základě konsensu smluvních stran k dodání zboží (Energie) nedojde. V souladu s ustanovením § 14 odst. 1 ZDPH je tedy třeba kvalifikovat náhradu za nedodání Energie za poskytnutí služby (službou je každé plnění, která není dodáním zboží).

Poskytovatel se smluvně zavazuje dodat Energii, Odběratel se smluvně zavazuje odebrat Energii a uhradit za tyto Energie předem stanovenou fixní cenu. V případě předčasného ukončení smlouvy buď Poskytovatel strpí za úplatu, že Odběratel Energie neodebere, nebo Odběratel za úplatu strpí, že Poskytovatel energie nedodá. Jedná se tedy o poskytnutí služby podle ustanovení § 14 odst. 1 písm. d) ZDPH, podle kterého se za službu považuje také zavázání se k povinnosti zdržet se určitého jednání nebo strpět určité jednání nebo situaci.

Komprese

Dle popsaných okolností je komprese svým charakterem spíše ukončením smluv o dodávkách energií či jejich modifikací. Z popsaných okolností totiž plyne, že ukončením smluv o dodávkách energií dochází k zániku smluv o dodání energií případně jejich modifikací se změnou objemu dodání energií, přičemž se Poskytovatel i Odběratel v zásadě dohodnou na tom, že jednomu z nich náleží odměna. Za takovýchto skutkových okolností se má za to, že zde existuje přímá vazba mezi poskytnutou službou o protiplněním, čímž je takováto komprese považována za poskytnutí služby za úplatu ve smyslu § 14 odst. 1 písm. d) ZDPH a tedy předmětem ZDPH. Základ daně u takovéto služby je nutné stanovit v souladu s § 36 ZDPH.

Zápis z Koordinačního výboru ze dne 18. 5. 2022: Zápis z Koordinačního výboru ze dne 18.5.2022 - Komora daňových poradců ČR (kdpcr.cz)

 

Zajímavosti

1. Nález NKÚ k účtenkové loterii

NKÚ prověřil hospodaření Ministerstva financí (MF) v letech 2019 až 2020. Kontrola se zaměřila především na dva programy financování, pronájem nemovitostí nebo na výdaje spojené s účtenkovou loterií. NKÚ zjistil celou řadu nedostatků. U účtenkové loterie MF nevyhodnotilo, jak pomohla s výběrem daní, což měl být její smysl. Navíc s dodavatelem uzavřelo smlouvu, na jejímž základě muselo platit plnou cenu i v době, kdy samotná loterie už neprobíhala a systém se jen udržoval v chodu – jednalo se o téměř 14 milionů korun.

Více detailů zde: https://www.nku.cz/cz/pro-media/tiskove-zpravy/ministerstvo-financi-nevyhodnotilo-dopad-uctenkove-loterie-na-vyber-dani--zbytecne-zaplatilo-14-milionu-kc--chybovalo-v-investicich-i-pronajmech-id12641/

2. EU navrhuje rozšířit systém OSS tak, aby zahrnoval všechny zbylé B2C transakce a vybrané B2B transakce

Evropská komise (EK) letos na podzim zveřejní návrh změn směrnice EU o DPH s cílem rozšířit jednotné správní místo (OSS) na všechny zbývající přeshraniční transakce typu Business-to-Consumer (B2C) a některé transakce typu Business-to-Business (B2B).

Pokud bude návrh schválen, EK plánuje implementovat změny do konce roku 2023 a bude se snažit zahrnout níže uvedené transakce do režimu OSS:

  • B2B dodání zboží před konečným prodejem spotřebiteli – může to být situace, kdy podnik přesouvá své zásoby z jedné země EU do druhé za účelem uskladnění před prodejem spotřebiteli v dané zemi.
  • Dodání zboží a poskytnutí služby (B2C), které v současnosti nejsou zahrnuty, jako je dodání zboží s instalací a montáží či přeprava cestujících.
  • Poskytování služeb (B2B), kde je DPH splatná v zemi příslušného plnění.

Více zde: https://www.vatupdate.com/2022/07/15/eu-propose-to-extend-the-oss-system-to-include-b2b-sales-of-goods-and-services/

3. Loňské prominutí DPH z elektřiny a plynu bylo nezákonné

Po provedeném přezkumném řízení bylo ministrem financí zrušeno rozhodnutí o prominutí DPH za dodání elektřiny a plynu v listopadu a prosinci 2021. Rozhodnutí bylo shledáno nezákonným pro rozpor s daňovým řádem i s právem EU. Loňské prominutí daně stálo veřejné rozpočty zhruba 5,4 mld. Kč.

Více zde: https://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2022/lonske-prominuti-dph-z-elektriny-a-plynu-47999/

 

Vybraná judikatura

1. NSS 9 Afs 147/2020 – 34: Povinnost Policie ČR poskytnout záznamy z kamerových systémů o pohybu vozidla daňového subjektu pro účely kontroly nadměrného odpočtu DPH z pořízeného automobilu

Správce daně je oprávněn vyžádat od Policie ČR záznamy z kamerových systémů o pohybu vozidla daňového subjektu, jde – li o údaje nezbytné pro správu daní, a policie je subjektem povinným takové údaje správci daně na výzvu poskytnout.

Správce daně ověřoval oprávněnost stěžovatelem nárokovaného odpočtu DPH při nákupu automobilu. Stěžovatel poskytl správci daně knihu jízd a ten následně zaslal Policii ČR výzvu k poskytnutí informací podle § 57 odst. 1 DŘ, konkrétně poskytnutí záznamů z kamerových systémů o pohybu stěžovatelova vozidla za období uvedené v knize jízd. Správce daně poté shledal, že údaje o pohybu vozidla získané od policie nekorespondují s údaji v knize jízd, tudíž uzavřel, že stěžovatel neprokázal naplnění podmínek pro vznik nároku na odpočet, jmenovitě použití vozidla v rámci ekonomické činnosti. Dle stěžovatele správce daně nebyl oprávněn od policie vyžádat citované záznamy a následně je použít jako důkaz zpochybňující jeho tvrzení.

NSS konstatoval, že dle zákona o policii Policie ČR může pořizovat kamerové záznamy o pohybu vozidel pro účely vymezené zákonem. V dané věci je zřejmé, že policie již danými záznamy v době výzvy správce daně disponovala, neboť je pořídila v rámci své zákonem vymezené činnosti a až následně je na základě výzvy poskytla správci daně, který je využil pro dokazování ve věci stěžovatelova nároku na odpočet. Nelze tak souhlasit s námitkou stěžovatele, že policie záznamy o pohybu stěžovatelova vozidla pořídila až na výzvu správce daně, a tedy primárně pro účely daňového řízení.

K oprávnění správce daně vyžádat si předmětné záznamy NSS odkázal na § 57 DŘ, který upravuje informační povinnost osob a orgánů veřejné moci, které zpracovávají údaje nezbytné pro správu daní.

NSS poté uzavřel, že v dané věci bylo pro přiznání stěžovatelova nároku na odpočet třeba ověřit, že ten užíval automobil pouze v rámci své ekonomické činnosti. Tedy údaje o pohybu jeho vozidla byly z pohledu správy daní nezbytné ve smyslu § 57 odst. 1 DŘ, kdy si je správce daně nemohl opatřit z vlastní evidence, tudíž byl oprávněn je od policie požadovat.

2. NSS 1 Afs 80/2021 – 45: Úrok ze zadržovaného odpočtu DPH – další vývoj

NSS zamítl kasační stížnost Finanční správy ve věci úroků ze zadržovaného nadměrného odpočtu, kdy předmětem sporu byla výše úročení po 1. 7. 2017. NSS dovodil, že přechodné ustanovení zákona č. 170/2017 Sb. novelizující § 254a daňového řádu je použitelné na období po 1. 7. 2017, tudíž byť odkazuje na právní úpravu, která byla shledána v rozporu s právem EU (tj. 1% úrok) je nutné v daném případě použít nikoliv novou sazbu úroku, tj. 2 %, nýbrž sazbu vyplývající z rozsudku „kordárna“ (tj. z rozsudku NSS sp. zn. 7 Aps 3/2013), tj. 14 %.

Meritum věci bylo, že Finanční správa v dané věci do 30. června 2017 přiznávala úrok ve výši repo sazby zvýšené o 14 procentních bodů. Od 1. července 2017 úrokovou sazbu přiznávala úrok pouze ve výši repo sazby zvýšené o 2 procentní body.

Na základě rozsudku NSS není možné, aby Finanční správa v průběhu úročení začala aplikovat novou právní úpravu. Podle NSS tak musí být zadržený odpočet po celou dobu úročen původní úrokovou sazbou. Daňovému subjektu tak náleží za celou dobu úročení úrok vypočtený z repo sazby zvýšené o14 procentních bodů, tj. i pro období po 30. červnu 2017.

3. NSS 4 Afs 311/2021 – 33: Prominutí úroků z prodlení v případě aktivní nápravy chyby

V rámci testu četnosti porušování povinností při správě daní nelze zohledňovat formální rozdělení jednoho a téhož materiálního pochybení do různých správních řízení, ale je potřeba posuzovat zdrojovou příčinu pochybení.

Stěžovatelka podala žádost o prominutí úroku z prodlení a správce daně s ohledem na četnost předchozích porušení povinností stěžovatelky při správě daní (v posledních třech letech jí byla alespoň dvakrát uložená pokuta za opožděné tvrzení daně) žádosti nevyhověl a neprominul žádný úrok z prodlení. Stěžovatelka, na základě zamítnutí žádosti správcem daně, podala žalobu ke krajskému soudu, který ji však zamítl. Krajský soud se odkázal na rozsudek RS 1 Afs 236/2019 – 83 z něhož vyplývá, že správce daně byl povinen v neprospěch stěžovatelky zohlednit skutečnost, že byla dvakrát pravomocně pokutována za opožděné daňové tvrzení.

Dle NSS je nutno takovýto závěr krajského soudu považovat za rozporný se smyslem institutu prominutí daňového příslušenství. NSS připomenul, že primární příčinou všech porušení daňových předpisů ze strany stěžovatelky byl její nesprávný výklad ZDPH, jenž ji vedl k tomu, že v letech 2015 až 2017 platila DPH v Německu i z obchodů na území ČR, z nichž měla tuto daň odvádět v ČR. Stěžovatelka si toto své pochybení uvědomila koncem roku 2017, a proto zahájila řízení za účelem registrace k DPH zpětně a poté podala řádná a dodatečná daňová tvrzení k DPH a uhradila dlužnou daň.

V projednávané věci se tedy stěžovatelka dopustila jen jednoho pochybení, které však mělo za následek nejen doměření dříve nezaplacené daně (a úroků z prodlení), nýbrž i nutnost podat dodatečná daňová přiznání za některá předchozí zdaňovací období. Za těchto okolností není možné, aby se na pokutu uloženou za toto dílčí pochybení nahlíželo jako na přitěžující okolnost spočívající ve zvýšené četnosti porušování povinností při správě daní daňovým subjektem. V projednávané věci se totiž jednalo pouze o jedno pochybení. 

Skutečnost, že dílčí aspekty tohoto pochybení byly sankcionovány samostatně, z nich tak nedělají samostatná (nesouvisející) pochybení, neboť jejich hlavní příčina je stále stejná. Závěr RS tedy nelze vykládat tak, že by mělo být k daňovým subjektům přistupováno rozdílně v závislosti na tom, zda bylo jejich pochybení formálně sankcionováno v rámci jednoho řízení či zda některé jeho dílčí aspekty byly sankcionovány samostatně.

NSS tak uzavřel, že institut prominutí příslušenství je koncipován tak, že dává jisté beneficium subjektům, které spolupracují se správcem daně a vystupují ve vztahu k orgánům státní správy čestně, poctivě a s upřímnou snahou o nápravu svého pochybení. Pokud by však měl platit výklad krajského soudu, pak by stěžovatelka byla postavena na roveň subjektům, které si své povinnosti systematicky neplní a čekají až na případná zjištění správce daně, a to jen proto, že její materiálně jediné pochybení bylo formálně sankcionováno několika samostatnými rozhodnutími. Takový výklad a aplikace právních norem by přitom zakládal nepřijatelnou nerovnost mezi stěžovatelkou a daňovými subjekty, které se dopustily obdobně závažného (či dokonce závažnějšího) pochybení, jež však bylo řešeno a následně sankcionováno v rámci jediného daňového řízení.

4. SDEU C-218/21 DSR: Údržbu výtahů nelze fakturovat se sníženou sazbou DPH ani v případě jeho umístění v bytovém domě

Soudní dvůr EU trochu překvapivě, ale vcelku logicky vysvětluje, proč se na údržbu výtahů nemůže vztahovat snížená sazba DPH. Snížená sazba je koncipována jako výjimka z obecného pravidla, tudíž se musí vykládat striktně a úzce.

Cílem Směrnice bylo uplatnit sníženou sazbu DPH pouze na příležitostná plnění. Oprava nebo renovace výtahů tuto definici naplňují, údržba nikoliv. Z tohoto důvodu by měla být uplatňována základní sazba DPH na pravidelnou údržbu výtahů bez ohledu na jejich umístění.

Soud se také zabýval další podmínkou pro uplatnění snížené sazby a objasnil, co je myšleno pojmy soukromé byty a obytné domy. Česká definice těchto pojmů není v rozporu.

Rozsudek nicméně také stanovuje, že v případě, že se v nemovitosti nacházejí i prostory, které slouží pro jiné účely než bydlení, měla by se sazba DPH poměrně přiřadit, tj. část plnění by měla podléhat základní sazbě DPH a pouze ta část plnění, která lze přiřadit pro účely bydlení, by měla podléhat snížené sazbě DPH.

Samotný rozsudek: Bod 2 přílohy IV směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že pod pojem „renovace a opravy soukromých bytů a obytných domů“ ve smyslu tohoto ustanovení spadají služby opravy a renovace výtahů v obytných budovách, s výjimkou služeb údržby takových výtahů.

 

 

Aktuality: 4/2022

1. Limit pro registraci k DPH vzroste na 2 miliony

Do vnějšího připomínkového řízení míří návrh zákona Ministerstva financí, který má s účinností od 1. ledna 2023 zvýšit limit ročního obratu pro povinnou registraci k DPH na 2 mil. Kč. Aktuální limit ve výši 1 mil. Kč odpovídal částce 35 000 eur, který ČR získala při vstupu do Evropské unie v roce 2004. Zvýšení limitu až na 85 000 eur umožní EU členským zemím od roku 2025. ČR však požádala o možnost zvýšit limit pro plátcovství DPH na 2 mil. Kč dříve. Předpokládá se, že EU tuto žádost schválí. Novela zákona s sebou přinese také možnost odhlásit se z plátcovství DPH při ročním obratu až do 2 milionů korun. Více informací naleznete na stránkách MF zde.

 

2. Vybraná judikatura SDEU (04/2022)

C ‑ 333/20 Berlin Chemie – vznik DPH provozovny v případě marketingových a dalších služeb poskytovaných dceřinou společností

Německá společnost prodávala zboží prostřednictvím své dceřiné společnosti v Rumunsku. Německá a rumunská společnost uzavřely smlouvu o poskytování marketingových, regulatorních a reklamních služeb a služeb zastupování, v níž se rumunská společnost zavázala aktivně propagovat výrobky německé společnosti v Rumunsku zejména prostřednictvím marketingových činností. Německá společnost se zavázala, že za služby poskytované rumunskou společností zaplatí měsíční odměnu vypočtenou na základě všech výdajů skutečně vynaložených touto společností, navýšené o 7,5 % za kalendářní rok. Rumunská společnost fakturovala dotčené služby německé společnosti bez DPH, jelikož měla za to, že místo poskytnutí těchto služeb bylo v Německu. Rumunský správce daně se však domníval, že německé společnosti vzniká v Rumunsku stálá provozovna a z předmětných plnění doměřil DPH.

Soudní dvůr podotknul, že DPH provozovna se vyznačuje dostatečnou úrovní stálosti a vhodnou strukturou z hlediska lidských a technických zdrojů, což jí umožňuje přijímat a využívat služby, které jí jsou poskytovány pro její vlastní potřebu. V daném případě se však příjemcem marketingových, regulatorních a reklamních služeb a služeb zastupování poskytovaných rumunskou společností jeví být německá společnost, která využívá své lidské a technické zdroje nacházející se v Německu k uzavírání a realizaci kupních smluv s distributory svých farmaceutických výrobků v Rumunsku. Závěr rozsudku zněl, že společnosti se zapsaným sídlem v jednom členském státě nevzniká stálá provozovna v jiném členském státě na základě toho, že zde tato společnost vlastní dceřinou společnost, která jí poskytuje lidské a technické zdroje na základě smluv, v souladu s nimiž jí výhradně poskytuje marketingové, regulatorní a reklamní služby a služby zastupování, které mohou mít přímý dopad na objem jejího prodeje.

C ‑ 612/20 Happy Education – poskytování doplňkového vzdělávání soukromou osobou

Rumunská společnost Happy Education poskytovala doplňkové vzdělávací služby (doučování školáků, kurzy cizích jazyků a výtvarné výchovy, sportovní aktivity, vyzvedávání dětí ze školních zařízení a zajištění stravování po skončení školních aktivit). Předmětem předběžné otázky bylo posouzení, zda uvedené služby představují služby úzce související se vzděláváním, které mohou využívat osvobození od daně. SDEU připomenul, že osvobození od daně uvedené v tomto ustanovení je podmíněno tím, že služby musí být poskytovány veřejnoprávními subjekty nebo jinými subjekty, jejichž cíle jsou podobné cílům veřejnoprávního vzdělávacího subjektu. Uznávání těchto podobných cílů přísluší v zásadě vnitrostátnímu právu každého členského státu. Podle rumunského práva mají toto uznání takové soukromé subjekty, které nabízí vzdělávací činnosti sjednáním spolupráce s vzdělávacím zařízením v rámci národního programu „Škola po škole“. Společnost Happy Education si však takovouto spolupráci nesjednala, a nemá tedy uznání nebo schválení, které je za tímto účelem vyžadováno rumunským právem. Nesplňuje tedy podmínky pro osvobození od daně.

C ‑ 218/21 DSR – možnost uplatnění snížené sazby DPH na služby opravy a údržby výtahů

Předmětem sporu byla otázka, zda je možné uplatnit sníženou sazbu DPH na služby opravy a údržby výtahů, které jsou nedílnou součástí bytových domů (viz. čl. 106 a bod 2 přílohy 4 DPH směrnice). Dle výše uvedeného ustanovení lze uplatnit sníženou sazbu, pokud se jedná o renovace a opravy, a zároveň se tyto činnosti musí vztahovat k soukromým bytům nebo obytným domům. SDEU uvedl, že pod pojem „renovace a opravy soukromých bytů a obytných domů“ spadají služby opravy a renovace výtahů v obytných budovách, s výjimkou služeb údržby takových výtahů.

 

 

Aktuality: 3/2022

1. Prominutí úroků z prodlení a prominutí úroku z posečkání na DPH pro podnikatele převážně provozující dopravu

V souvislosti s mimořádnou událostí na Ukrajině Ministerstvo financí vydalo Rozhodnutí o prominutí příslušenství daně a zálohy na daň z přidané hodnoty z důvodu mimořádné události, jež bylo zveřejněno 24. 3. 2022 ve Finančním zpravodaji č. 6/2022.

Toto rozhodnutí se týká plátců daně z přidané hodnoty (popř. identifikovaných osob) jejichž převažující část příjmů (více jak 50 %) za předmětné zdaňovací období pochází z podnikání v oblasti dopravy (jakékoliv). U fyzických osob se uvažují příjmy dle § 6, § 7 a § 9 zákona o daních z příjmů.

Úrok z prodlení (§ 252 daňového řádu) a úrok z posečkané částky (§ 253 daňového řádu) vzniklý z pozdně uhrazené částky daně plátcem (identifikovanou osobou) splňující výše uvedené podmínky je prominut za měsíční zdaňovací období únor 2022 až srpen 2022, popř. za 1. čtvrtletí 2022 nebo 2. čtvrtletí 2022 v případě čtvrtletního zdaňovací období.  

Plátcům daně z přidané hodnoty (případně identifikovaným osobám) je na základě Rozhodnutí prominut úrok z prodlení a úrok z posečkané částky u pozdní úhrady daně za předmětná zdaňovací období automaticky pokud daňový subjekt oznámí místně příslušnému finančnímu úřadu skutečnost, že jeho převažující část příjmů pochází z oblasti dopravy ve lhůtě pro podání daňového přiznání za dotčené zdaňovací období a současně k úhradě celé částky daně za předmětné zdaňovací období dojde nejpozději do 31. 10. 2022.

Pozor, daňová přiznání k dani z přidané hodnoty je však vždy nutno podávat v zákonných lhůtách.

Více o prominutí úroků z prodlení a prominutí úroku z posečkání na DPH pro podnikatele převážně provozující dopravu naleznete zde: https://www.financnisprava.cz/cs/dane/dane/dan-z-pridane-hodnoty/informace-stanoviska-a-sdeleni/prominuti-uroku-z-prodleni-a-prominuti

 

2. Koordinační výbor týkající se uplatňování daně z přidané hodnoty u vybraných transakcí finančního leasingu

Příspěvek č. 592/23.03.22 se zabýval vyjasněním a sjednocením uplatňování daně z přidané hodnoty u vybraných základních transakcí finančního leasingu a tzv. zpětného finančního leasingu ve světle judikatury SDEU a existující praxe v podmínkách České republiky.

V případě tzv. standardní operace finanční leasingu leasingová společnost uzavírá kupní smlouvu s dodavatelem leasovaného aktiva (předmět leasingu), na jejímž základě získává leasingová společnost předmět leasingu do právního vlastnictví. Leasingová společnost uzavírá kromě kupní smlouvy s dodavatelem i smlouvu o finančním leasingu tohoto předmětu leasingu s leasingovým nájemcem, jenž je osobou odlišnou od dodavatele.

V případě standardní operace finanční leasingu GFŘ souhlasí s navrženým závěrem, že z pohledu DPH dochází k dodání zboží z dodavatele na leasingovou společnost a následně k dodání zboží na základě smlouvy o finančním leasingu z leasingové společnosti na leasingového nájemce. DPH u těchto transakcí bude uplatněna v souladu s postavením dodavatele a leasingové společnosti (plátce či neplátce DPH) a způsobem dodání (lokální dodání či případně intrakomunitární dodání či dovoz) předmětu leasingu.

Naopak v případě tzv. zpětného (finančního) leasingu je dodavatel předmětu leasingu totožnou osobou s osobou leasingového nájemce, tzn. leasingová společnost pořizuje aktivum, které je předmětem smlouvy o finančním leasingu, od budoucího nájemce do svého vlastnictví, a ve stejném okamžiku jej pronajímá zpět nájemci formou finančního leasingu.

V případě zpětného (finančního) leasingu rovněž GFŘ souhlasí s navrženými závěry předkladatele, že v tomto případě nedochází k dodání zboží pro účely DPH z (budoucího) leasingového nájemce na leasingovou společnost a zpět, ale pouze k jedné transakci v podobě poskytnutí služby leasingovou společností leasingovému nájemci, tzn. nejedná se o dvě navazující dodání zboží, ale o jedno poskytnutí služby.

Technický zpětný (finanční) leasing je velice obdobnou situací jako výše uvedený zpětný (finanční) leasing, avšak v případě jeho technické varianty není předmět leasingu (budoucím) leasingovým nájemcem užíván, ale před jeho uvedením do užívání převede (budoucí) leasingový nájemce předmět leasingu na leasingovou společnost, která jej ve stejném okamžiku prostřednictvím smlouvy o finančním leasingu převádí zpět na leasingového nájemce.

Jelikož leasingová společnost nenese žádná rizika spojená s držbou předmětu leasingu a ani nenabývá dostatečná oprávnění k nakládání s předmětem leasingu jako vlastník, je možno k této variantě přistupovat z hlediska DPH totožně jako k výše popsanému zpětnému (finančnímu) leasingu, tzn. z hlediska DPH se jedná o poskytnutí služby, nikoli však o dvojí po sobě jdoucí dodání zboží.

GFŘ dále doplňuje, že předmětná služba v případě zpětného (finančního) leasingu a technického zpětného (finančního) leasingu je službou finančního charakteru, která splňuje podmínky § 54 odst. 1 písm. c) ZDPH, a tudíž se jedná o osvobozené plnění bez nároku na odpočet daně.

Celý příspěvek můžete nalézt v zápisu z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR ze dne 23. 03. 2022.

Doplňujeme, že je v jednání další KOOV, který se zabývá situací, kdy leasingový nájemce přestane hradit své závazky leasingové společnosti a z tohoto důvodu přejde vlastnické právo k předmětu leasingu na leasingovou společnost v souladu s ujednáním. Dle předkladatele se ve své podstatě jedná o zajišťovací převod práva a měl by se aplikovat režim přenesení daňové povinnosti. Jak se k tomuto závěru postaví GFŘ, Vás budeme informovat.

 

3. Koordinační výbor týkající se daňových a účetních souvislostí paušální náhrady nákladů pro zaměstnavatele, který provádí exekuci ze mzdových prostředků zaměstnance

Příspěvek č. 590/21.01.22 se mimo jiné zabýval vyjasněním způsobu uplatnění DPH u paušálních náhrad nákladů, které vznikají zaměstnavateli za ty kalendářní měsíce, v nichž provádí srážky ze mzdy zaměstnance (povinného).

GFŘ souhlasilo s navrženým závěrem, že náhrada nákladů poskytovaná na základě novelizovaného ustanovení § 270 OSŘ nepředstavuje úplatu ve smyslu zákona o DPH. Činnost zaměstnavatele spočívající v provádění srážky ze mzdy podle OSŘ tak není předmětem DPH. Jelikož je však tato činnost součástí jeho ekonomické činnosti, nemá výkon této činnosti vliv na uplatnění nároku zaměstnavatele na odpočet DPH na vstupu (odpočet bude uplatňován dle obecných pravidel s ohledem na charakter jeho ekonomické činnosti).

Celý příspěvek můžete nalézt v zápisu z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR ze dne 23. 03. 2022.

 

4. Koordinační výbor týkající se uplatnění DPH na služby poskytované obcemi autorizovaným obalovým společnostem a provozovatelům kolektivních systémů

Příspěvek č. 591/23.03.22 se zabýval problematikou postavení obce jako osoby nepovinné i povinné k dani a dopadem těchto postavení na režim DPH u služeb poskytovaných obcemi v rámci odpadového hospodářství. 

GFŘ souhlasilo s navrženým závěrem, že poskytnutí služby obcí autorizované obalové společnosti v souvislosti se zákonem o obalech a výrobcům na základě zákona o výrobcích s ukončenou životností, není výkonem veřejné správy a obce se proto při výkonu této činnosti považují za osoby povinné k dani, nikoli za osoby nepovinné k dani jednající z titulu veřejné autority.

GFŘ dále doplňuje, že obce však při třídění komunálního odpadu nepostupují jen dle zákona o obalech či zákona o výrobcích s ukončenou životností, na základě kterých jsou osobami povinnými k dani a mají tudíž plný nárok na odpočet, ale i dle zákona o odpadech, z jehož pohledu se při třídění komunálního odpadu považují za osoby provádějící výkon veřejné správy. Tzn. že zajišťuje-li obec svoz obsahu odpadových nádob, při uplatnění nároku na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění souvisejících se svozem, je nezbytné postupovat v souladu s ust. § 75 zákona o DPH a nárok na odpočet uplatnit v poměrné výši.

Celý příspěvek můžete nalézt v zápisu z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR ze dne 23. 03. 2022.

 

 

Aktuality: 2/2022

1. Daňové úlevy v souvislosti se situací na Ukrajině (DPH)

V souvislosti se současnou vlnou solidarity a poskytováním darů na podporu Ukrajiny, vydala Finanční správa souhrnné informace o možnostech daňových úlev v oblasti DPH.

Zatím se však o žádné úlevy nejedná. Pouze správce daně shrnuje současnou související legislativu v oblasti DPH, která není většinou pro plátce moc příznivá.

Z pohledu zákona o dani z přidané hodnoty se jedná o situace:

  • Poskytnutí finančních darů

Poskytnutí finančních darů není předmětem DPH.

  • Poskytnutí hmotných darů

V případě, že si plátce neuplatnil nárok na odpočet u darovaného zboží, nemusí nic z pohledu DPH řešit.

V případech, kdy si plátce nárokoval odpočet DPH u darovaného zboží/majetku, reálně hrozí odvod DPH.

  • Dodání zboží plátcem v tuzemsku humanitární nebo dobročinné organizaci, která jej v rámci své humanitární, dobročinné nebo vzdělávací pomoci odešle do třetí země (na Ukrajinu)

Do osvobození se plátce dostane pouze u darování zboží/majetku humanitární nebo dobročinné organizaci, která tento dar odveze na Ukrajinu, a to v souladu s § 68 odst. 15 zákona o DPH.

Více zde: https://www.financnisprava.cz/cs/financni-sprava/novinky/novinky-2022/danove-ulevy-v-oblasti-dane-z-pridane

 

2. Prodloužení režimu přenesení daňové povinnosti

Evropská komise nedávno předložila návrh na prodloužení možnosti uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti na vybrané zboží a služby (článek 199a směrnice DPH) a tzv. mechanismu rychlé reakce (článek 199b). V českém zákoně jsou implementovány v § 92f, § 92g a příloze č. 6 zákona o DPH. Jedná se zejména o dodání/poskytnutí:

  • emisních povolenek,
  • mobilních telefonů,
  • mikroprocesorů,
  • plynu a elektřiny obchodníkovi,
  • telekomunikačních služeb,
  • herních konzolí, tabletů a laptopů,
  • obilovin,
  • surových či polozpracovaných kovů.

Tyto články měly platit do 30. června 2022. Komise však navrhuje jejich prodloužení do 31. prosince 2025, jelikož se ukázaly jako účinné v boji proti podvodům na DPH. Aktuálně se návrh nachází v připomínkovém řízení. V platnost vstoupí dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

 

3. Vybraná judikatura SDEU (02/2022)

C ‑ 605/20 Suzlon Wind Energy – přeúčtování výdajů vynaložených odběratelem zboží v souvislosti s provedením záruční opravy

V daném sporu se řešila otázka, zda může být vystavení vrubopisu, na jehož základě má dodavatel refundovat výdaje souvisejících s opravou nebo výměnou dříve nabytého zboží kupujícímu v průběhu záruční doby, kvalifikováno jako pouhé přeúčtování výdajů a jako takové osvobozeno od DPH, nebo se jedná o poskytnutí služeb za úplatu, ze kterého musí být odvedena daň.

Společnost tvrdila, že účelem pouhého přeúčtování částky výdajů, které nesla v souvislosti s opravou nebo výměnou zboží, dodavateli v průběhu záruční doby není dosahování příjmů. Sporné vrubopisy představují refundaci nákladů, které vyplývaly ze závazku dodavatele poskytnout na prodaný výrobek záruku. Dle společnosti se tedy nejednalo o poskytnutí služby za úplatu, nýbrž o pouhé hotovostní toky, které vzhledem k tomu, že nevytvářejí žádnou přidanou hodnotu, nejsou předmětem DPH.

To, že společnost přeúčtovala náklady na výměnu nebo opravu vadných výrobků bez marže či příplatku, není pro kvalifikaci plnění jako „plnění za úplatu“ významné. Tento pojem předpokládá pouze to, že existuje přímá souvislost mezi dodáním zboží či poskytnutím služby a protiplněním skutečně získaným osobou povinnou k dani. Z výše uvedeného vyplývá, že daná plnění splňují kritéria poskytnutí služby za úplatu.

SDEU konstatoval, že předmětná plnění vedla k odměně získané poskytovatelem a představující skutečnou protihodnotu za uvedené služby v podobě vrubopisů, představují poskytnutí služby za úplatu, a to bez ohledu na případnou absenci zisku u osoby povinné k dani a na existenci záruky vztahující se na zboží, které bylo předmětem těchto plnění.

C ‑ 9/20 Kollaustraße – okamžik vzniku nároku na odpočet v případě, kdy daňová povinnost vzniká přijetím platby

Nájemce nemovité věci a její pronajímatel vykazovali DPH podle okamžiku přijetí platby (viz čl. 66 DPH směrnice), tedy nezávisle na období nájmu. Předmětem sporu byla otázka, zda nájemci vznikl nárok na odpočet v okamžiku, kdy nájemné uhradil, a zároveň pronajímateli vznikla povinnost daň přiznat, nebo ve zdaňovacím období, kterého se nájem týkal. Dle vnitrostátní úpravy vznikl příjemci plnění nárok na odpočet daně okamžikem poskytnutí služby, a to bez ohledu na okamžik vzniku daňové povinnosti u poskytovatele.

SDEU uvedl, že pokud podle čl. 66 vzniká daňová povinnost nejpozději přijetím platby, pak nárok na odpočet vzniká rovněž v okamžiku přijetí dané platby. Nárok na odpočet tedy vznikl nájemci v okamžiku přijetí platby pronajímatelem.

C ‑ 515/20 B AG - snížená sazba u dodání palivového dřeva

SDEU uvedl, že vzhledem k neexistenci definice „palivového dřeva“ ve směrnici o DPH, je třeba vycházet z obvyklého významu výrazu v běžném jazyce, tedy pojem palivové dřevo označuje jakékoliv dřevo, které je na základě svých objektivních vlastností určeno výhradně ke spalování.

Článek 122 směrnice o DPH opravňuje členské státy, aby během přechodného období uplatňovaly sníženou sazbu u dodání palivového dřeva. To rovněž zahrnuje i možnost uplatňovat sníženou sazbu pouze u některých kategorií dodání palivového dřeva s použitím odkazu na kódy nomenklatury, pod podmínkou, že je dodržena zásada daňové neutrality. Tato zásada brání tomu, aby z hlediska DPH bylo s podobným zbožím nebo podobnými službami, které si navzájem konkurují, zacházeno rozdílně. Jinými slovy, jedná se o posouzení toho, zda je dotčené zboží nebo poskytování služeb z pohledu průměrného spotřebitele zastupitelné. V takovém případě by totiž uplatněním rozdílných sazeb DPH mohla být dotčena volba spotřebitele, což by znamenalo porušení zásady daňové neutrality.

Vnitrostátní právní úprava tedy může vyloučit dodání dřevní štěpky, která byla předmětem sporu, z uplatňování snížené sazby DPH, ačkoliv u dodání jiných forem palivového dřeva sníženou sazbu uplatňuje, pokud pro průměrného spotřebitele není dřevní štěpka zastupitelná s těmito jinými formami palivového dřeva, což však musí ověřit předkládající soud.

 

 

Aktuality: 1/2022

1. Odpovědi na často kladené otázky k DPH při určování cen a hodnot

Ministerstvo financí na konci ledna vydalo zajímavý dokument: Vybrané otázky a odpovědi týkající se daně z přidané hodnoty (DPH) u cen a hodnot určených dle zákona o oceňování majetku.

Již dlouhou dobu volala odborná veřejnost po vyjasnění problematiky oceňování plnění z pohledu DPH.

Ve výsledku se zdůrazňuje, že pro určení ceny obvyklé nebo tržní je na znalci, jaký postup zvolí. Rozhodující však je, aby částky bez daně nebyly porovnávány s částkami s daní, ani k nim přiřazovány.

U ceny zjištěné („tabulkové“) je již Nejvyšším správním soudem potvrzeno, že tato cena je vždy cenou bez DPH.

V dokumentu naleznete odpovědi na následující otázky.

  1. Upravuje zákon o oceňování majetku určování hodnoty (ceny) věcí z pohledu náležitostí vyplývajících z daně z přidané hodnoty?
  2. Je při oceňování majetku potřeba zohledňovat DPH?
  3. Je při určování hodnoty (ceny) dle zákona o oceňování majetku zohledňována daň z přidané hodnoty?
  4. Je cena obvyklá s DPH nebo bez DPH?
  5. Je tržní hodnota s DPH nebo bez DPH?
  6. Je cena zjištěná dle oceňovací vyhlášky cenou bez DPH nebo cenou s DPH?
  7. Jsou všechny základní ceny v oceňovací vyhlášce cenami bez DPH?
  8. Obsahuje cena věcného břemene DPH či neobsahuje DPH?
  9. Obsahuje paušální částka 10 000,- Kč užívaná u věcných břemen DPH či neobsahuje DPH?

 

2. Změny v uplatnění sazby na dodání zdravotnických prostředků

S účinností od 1. ledna 2022 došlo ke změnám u zdravotnických prostředků (v příloze č. 3 zákona o DPH), u kterých se uplatňuje 15% sazba DPH. Snížená sazba se nyní uplatní pouze u některých zdravotnických prostředků spadajících pod kódy celní nomenklatury 01–96 sloužících pro výlučnou osobní potřebu nemocných nebo zdravotně postižených k léčení nemoci nebo ke zmírnění důsledků.

Podotýkáme, že změny dopadají také na opravy (a nově i úpravy) zdravotnických prostředků. Pokud dodání zdravotnického produktu bude nyní podléhat základní sazbě DPH, oprava či úprava souvisejícího produktu bude rovněž podléhat základní sazbě DPH.

Do přílohy č. 3 (15% sazba DPH) je nově zařazeno také příslušenství zdravotnických prostředků.

V případě, že prodáváte nebo nakupujete zdravotnické prostředky, doporučujeme prověřit, zda u nich nedošlo ke změně sazby DPH. S posouzením či jakýmikoliv dotazy Vám rádi poradíme. 
 

3. Koordinační výbor týkající se uplatnění DPH při zřízení práva stavby

Příspěvek č. 589/24.11.21 se zabýval vyjasněním způsobu uplatnění DPH u stavebních platů, které jsou placeny stavebníkem vlastníkovi nemovitosti jako úplata za zřízení práva stavby.

GFŘ souhlasilo s navrženým závěrem, že každý stavební plat lze považovat za platbu za samostatné dílčí plnění, pokud se stavebník s vlastníkem nemovitosti (pozemku) tak dohodnou ve smlouvě, a DUZP tedy nastává průběžně dnem uvedeným ve smlouvě nebo koncem vyúčtovacího období. To znamená, že stavební plat není nutné zdaňovat celý jednorázově hned na počátku poskytnutí práva stavby, ale je možné zdaňovat jej postupně tak, jak je hrazen.

GFŘ dále potvrdilo, že při průběžném zdanění stavebních platů bude způsob zdanění stanoven ke stavu pozemku nebo stavby v okamžiku zápisu práva stavby do katastru nemovitostí, tzn. nedojde k následné změně režimu zdanění po vybudování stavby nebo jakékoliv změně již vybudované stavby.

Celý příspěvek můžete nalézt v zápisu z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR ze dne 24. 11. 2021.
 

4. Vybraná judikatura SDEU (01/2022)

C ‑ 156/20 Zipvit - nárok na odpočet z plnění, které bylo nesprávně považováno za osvobozené

Pořizovateli nevzniká nárok na odpočet daně v případě, že pořizovatel a poskytovatel měli na základě nesprávného výkladu unijního práva vnitrostátním správcem daně mylně za to, že daná plnění jsou osvobozená od DPH a vystavené faktury ji v důsledku toho nevykazují, a to za okolností, kdy smlouva uzavřená mezi těmito dvěma osobami stanoví, že je-li tato daň splatná, příjemce služeb ji nese na vlastní náklady, a dále pokud zavčas nebyly učiněny žádné kroky k tomu, aby byla DPH doplacena.

C ‑ 513/20 Termas Sulfurosas de Alcafache SA - otázka osvobození plnění souvisejícího se zdravotní péčí osvobozenou od daně

Vyhotovení osobní karty obsahující zdravotní záznamy pacienta, která ho opravňuje k zakoupení lékařské péče v rámci „klasické lázeňské léčby“ v lázeňském zařízení, může spadat pod osvobození od DPH jako činnost úzce související s lékařskou péčí, pokud tato karta uvádí údaje o zdravotním stavu pacienta, předepsané a plánované lékařské péči, jakož i o způsobu jejího poskytnutí, a konzultace těchto údajů je nezbytná pro poskytnutí této péče a dosažení sledovaných léčebných cílů.

C-90/20 Apcoa Parking Danmark A/S – poplatek za nedodržení podmínek parkování

Kontrolní poplatky vybírané provozovatelem soukromých parkovišť v případě, že řidiči nedodržují všeobecné podmínky pro užívání těchto parkovišť, jsou považovány za protiplnění za parkovací službu poskytnutou za úplatu, která jako taková podléhá DPH. Dle SDEU vyšší provozní náklady provozovatele na kontrolu dodržování podmínek parkování mají přímou souvislost s parkovací službou, a lze je tedy považovat za nedílnou součást celkové částky, neboť k platbě poplatku dojde pouze v případě, pokud je poskytnuta parkovací služba (je zaparkováno vozidlo).

 

Archiv:

Mesíční aktuality v oblasti DPH a EET 2020

Měsíční aktuality v oblasti DPH a EET 2021