Inventarizační rozdíly u zásob a dlouhodobého majetku

Dne 15. dubna 2019 schválila NÚR Interpretaci I-39, jejímž cílem je sjednocení postupu účtování vybraných případů inventarizačních rozdílů.

Problematiku upravují dva předpisy - Vyhláška č. 500/2002 Sb. pro podnikatele a Český účetní standard pro podnikatele č. 007 Inventarizační rozdíly a ztráty v rámci norem přirozených úbytků zásob. Předpisy se shodují v postupu účtování o manku nebo schodku do provozních nebo finančních nákladů. V případě účtování přebytku se ale úpravy rozcházejí. Dle Vyhlášky účtujeme přebytek do provozních výnosů, zatímco ČÚS jej řeší korekcí nákladů. NÚR potvrzuje, že je třeba vyhodnotit, zda rozdíl vznikl v běžném období nebo došlo k chybě minulých let. U chyby minulých let je vyžadována oprava srovnávacích údajů v účetní závěrce.

• ZÁSOBY

NÚR preferuje účtování přebytku zásob jako korekci nákladů, neboť se jedná o úpravu hodnoty vyskladněných zásob a nikoliv o dodatečný výnos.

• DLOUHODOBÝ MAJETEK
  • Přebytek u dlouhodobého odpisovaného majetku, který je již plně odepsán
    • Zákon o účetnictví obecně požaduje ocenění nově zachyceného majetku v účetnictví v reprodukční pořizovací ceně. V případě přebytku se však jedná o opravu chyby, a proto NÚR požaduje proúčtování: MD Dlouhodobý majetek / D Oprávky.
  • Přebytek u dlouhodobého neodpisovaného majetku
    • Přebytek zaúčtujeme jako: MD Dlouhodobý majetek / D Základní kapitál a kapitálové fondy nebo fondy ze zisku (v případě opravy chyb minulých let).