Vážení čtenáři,

11. května, kdy píšu tento úvodník, vláda představila na tiskové konferenci dlouho očekávané detaily návrhů důchodové reformy a tzv. konsolidačního balíčku veřejných financí. Balíček by měl pomoci snížit strukturální deficit o 70 miliard. Již nyní je zřejmé, že k tomu, aby bylo možné tohoto cíle dosáhnout, bude nezbytné nejen snížit výdaje, ale také zvýšit příjmy státního rozpočtu. Jako zásadní se přitom jeví systém přerozdělování státních financí, kdy většina je přerozdělována automaticky. S nadsázkou tak lze říci, že by přerozdělování na takové úrovni mohl dělat i robot, a tím bychom také dokázali uspořit na výdajích.

Navrhovaná důchodová reforma počítá s průměrnou dobou pobírání důchodu v délce 21,5 roku, přičemž výpočet v budoucnu vyměřených důchodů bude upraven. Výsledkem by mělo být zpomalení růstu průměrného důchodu tak, aby za deset let vzrostl přibližně o deset tisíc korun. Lidé pracující v náročných profesích budou mít možnost odejít do důchodu dříve, aniž by došlo ke krácení důchodu. Bude zaveden systém garantovaných důchodů ve výši 20 % průměrné mzdy.

Balíček má do státního rozpočtu přinést 94 mld. Kč v roce 2024 a 147 mld. Kč v roce 2025. 75 % těchto částek tvoří zrušení neinvestičních dotací. Balíček má také za cíl zjednodušit daňový systém. Proto je jeho součástí i zrušení 22 daňových výjimek. Dojde ke zvýšení daně z příjmu právnických osob o 2 %. U DPH budou v budoucnu uplatňovány pouze dvě sazby. Budou zvýšeny spotřební daně a daně z nemovitých věcí. V oblasti závislé činnosti budou přísnějšími pravidly upraveny možnosti uzavírání dohod o provedení práce, které nepodléhají odvodu pojistného. U OSVČ dojde k navýšení vyměřovacích základů pro pojistné, přičemž výše vyměřovacího základu by v horizontu 3 let měla dosáhnout alespoň výše minimální mzdy.

Vláda má ambici, aby potřebné zákony, které je nezbytné přijmout nejpozději do konce roku, byly projednány v prvním čtení v poslanecké sněmovně ještě před parlamentními prázdninami.

Jako pozitivní lze v daném kontextu vnímat zprávy Českého statistického úřadu o rostoucích číslech produkce v automobilovém průmyslu, na kterém je Česká republika velmi závislá. Odborníci i nadále předpokládají růst prodejů v segmentu elektromobilů a očekávají, že úroveň 50% podílu těchto vozidel bude v Evropě dosažena do roku 2027. Zájem zákazníků o elektrická či hybridní vozidla však na druhé straně vyvolává otazníky nad budoucností českých výrobců, kteří jsou významnými subdodavateli automobilek, a dlouhé roky byli orientováni na dodávky dílů pro vozidla se spalovacím motorem.

Tlak na vývoj nových efektivnějších výrobních technologií, který je jedinou cestou k udržitelnosti růstu české ekonomiky, si zcela jistě vyžádá zvýšenou podporu v oblasti výzkumu a vývoje. Rada pro výzkum, vývoj a inovace i přes pokračující nepříznivý vývoj inflace navrhla navýšení financí pro tuto oblast pro rok 2024 o 7,6, mld. Doufejme tedy, že půjde o efektivně vynaložené prostředky, které přispějí ke zvýšení přidané hodnoty produkce českých výrobců nejen v automobilovém průmyslu.

Lenka Lopatová

Partner