Poslanecká sněmovna, dne 27.10.2023 ve třetím čtení, schválila návrh Zákona o dorovnávacích daních pro velké nadnárodní skupiny a velké vnitrostátní skupiny („Zákon o dorovnávacích daních“). Nyní čeká zákon na jeho projednání v Senátu. Lze však očekávat jeho hladké schválení.
Zákon s účinností od 31.12.2023 zavádí dvě zcela unikátní daně ze zisku – českou dorovnávací daň a přiřazovanou dorovnávací daň. Bude se týkat pouze společností (či jejich stálých provozoven), nikoliv fyzických osob.
Cílem je, aby velké nadnárodní/národní skupiny za každou zemi, kde podnikají prostřednictvím dceřiných společností či stálých provozoven, odvedly takovou daň ze zisku, aby jejich efektivní sazba daně činila
15 %. Propočet se bude týkat všech společností skupiny v dané zemi (včetně jejich stálých provozoven).
Skupina se kvalifikuje jako velká nadnárodní/národní skupina, pokud ve dvou ze čtyř zdaňovacích období, které předcházejí posuzovanému období, činí konsolidovaný výnos vykázaný v konsolidované účetní závěrce nejvyšší mateřské společnosti alespoň 750 mi. EUR.
Povinnost uhradit dorovnávací daň za danou zemi leží primárně na nejvyšší mateřské společnosti, pokud se nachází v zemi, kde jsou zavedena tzv. kvalifikovaná pravidla pro dorovnávací daň. V tomto případě mateřská společnost daň odvede ve své zemi. Pokud si však stát, ve kterém se nacházejí dceřiné společnosti, chce vybrat dorovnávací daň za svou zemi, musí si zavést svoji tuzemskou dorovnávací daň. V případě České republiky tato povinnost vznikne 31. 12. 2023.
Jako příklad si můžeme uvést situaci, kdy má německá mateřská společnost (jedná se o nejvyšší mateřskou společnost) dceřinou společnost v České republice. Vzhledem k tomu, že si Česká republika zavádí českou dorovnávací daň, v případě, že dceřiná společnost v České republice nedosáhne 15% efektivní sazby daně, odvede dorovnávací daň. Pokud má stejná mateřská společnost dceřinou společnost na Slovensku, případnou dorovnávací daň za Slovensko odvede mateřská společnost v Německu. Důvodem je skutečnost, že se Slovensko rozhodlo odložit účinnost pravidel pro dorovnávací daň a počínaje 31. 12. 2023 tedy ještě nebude tuzemská dorovnávací daň zavedena.
Efektivní sazba daně
Výpočet efektivní sazby daně bude vycházet z finančních výkazů. Zjednodušeně řečeno půjde o poměr úhrnu upravených zahrnutých daní (tj. splatných a odložených daní) a úhrnu kvalifikovaných zisků (případně ponížených o kvalifikované ztráty) za veškeré společnosti v dané zemi. Vstupní údaje však bude nutné pečlivě prověřit a upravit dle pravidel Zákona o dorovnávacích daních (která budou navázána na modelová pravidla OECD a směrnici EU). Primárně by se mělo vycházet z finančních údajů, které byly použity pro konsolidovanou účetní závěrku sestavovanou nejvyšší mateřskou společností. Za předpokladu, že dceřiná společnost není zahrnuta do konsolidované účetní závěrky např. z důvodu její nevýznamnosti či jejího plánovaného prodeje mimo skupinu, i tak ji bude nutné zahrnout do výpočtu dorovnávací daně.
Bezpečné přístavy (trvalé a přechodné)
Před samotným výpočtem efektivní sazby daně bude vhodné prověřit, zda skupina v dané zemi splňuje podmínky pro bezpečné přístavy, které ji umožní vyhnout se úhradě dorovnávací daně. S tím bude spojen administrativní úkon – skupina bude muset finančnímu úřadu oznámit, že si volí tento bezpečný přístav a bude to muset udělat včas.
Jednou ze základních výjimek je výjimka z důvodu malého rozsahu. Pro její uplatnění musí být splněny obě podmínky, a to:
- průměr kvalifikovaných výnosů všech členských entit z daného státu za toto zdaňovací období a dvě bezprostředně předcházející období nepřesahuje částku 10 000 000 EUR,
- průměr jurisdikčních kvalifikovaných zisků nebo ztrát skupiny v tomto státě za zdaňovací období a dvě bezprostředně předcházející zdaňovací období představuje ztrátu nebo je nižší než částka odpovídající 1 000 000 EUR.
Zpočátku však bude mnohem výhodnější využít přechodné bezpečné přístavy založené na informacích obsažených ve zprávě podle zemí (tzv. CbCR), které bude možno použít po přechodnou dobu, a to v letech 2024 až 2027 v případě, že má skupina kalendářní rok jako účetní období, za které konsoliduje (či nejpozději do 31.8.2028 v případě hospodářského roku). Zvolit tento přechodný přístav však bude nutné nejpozději za první zdaňovací období. Jedná se o následující situace, které se vždy posuzují za celou skupinu v dané zemi a dané zdaňovací období (počítáno na základě CbCR a údajů z finančních výkazů):
- v kvalifikované zprávě podle zemí je vykázán výnos nižší než částka odpovídající 10 000 000 EUR a výsledek hospodaření před zdaněním je nižší než částka odpovídající 1 000 000 EUR, nebo
- zjednodušená efektivní sazba daně skupiny činí alespoň přechodnou sazbu daně pro toto zdaňovací období (např. pro rok 2024 15 %), nebo
- v kvalifikované zprávě podle zemí je vykázaná částka výsledku hospodaření před zdaněním, která odpovídá zisku vyloučenému na základě ekonomické podstaty skupiny připadající na členské entity, které jsou pro účely automatické výměny informací, jejímž předmětem jsou zprávy podle zemí, považovány za entity z tohoto státu, nebo je nižší než tento zisk vyloučený na základě ekonomické podstaty skupiny.
V čem je spatřována výhodnost těchto přechodných přístavů? Údaje pro jejich splnění vycházejí ze zprávy o zemích, kterou již skupina sestavuje i bez ohledu na nově zaváděnou dorovnávací daň. Údaje sice nepůjde zcela převzít bez dalších úprav, ale tyto úpravy budou mnohem méně náročné, protože cílem těchto přechodných přístavů je usnadnit zavedení dorovnávací daně do praxe.
Výše uvedené informace jsou pro účely článku zjednodušeny, neboť problematika dorovnávací daně je velmi komplexní. Budeme se ji proto pravidelně věnovat a postupně vyjasňovat nejdůležitější oblasti této nové daňové tématiky.